Podujatie FSS
P O Z V Á N K A
KNS, A-S-A, UP SAV a Futurologická spoločnosť na Slovensku SKVR ZSVTS
Vás pozývajú
na rozhovor Mareka Hrubca (hovorcom tieňovej
vlády ČSSD pre európske záležitosti)
s Vladimírom Špidlom (bývalým európskym komisárom pre zamestnanosť,
sociálne veci a rovné príležitosti)
s témou:
NA CESTE K EURÓPSKEJ SOCIÁLNEJ
ÚNII
Inšpiráciou k diskusii je kniha Na cestě k
evropské sociální unii, která je o rovnosti, slobode a solidarite. Čitateľným
spôsobom odkrýva Špidlove názory na rozmanité a sporné vzťahy občanov,
politikov a politických strán k európskemu zjednocovaniu i na vzťahy Európskej
únie k ďalším častiam sveta. Kniha je protiváhou k euroskeptické knihe Václava
Klausa. Ukazuje, ako je možné a potrebné smerovať k európskej sociálnej únii.
Vyšla v Sociologickom nakladateľstve v Prahe v decembri 2012.
Termín konania: podujatie sa uskutoční 13. marca 2013 (streda) o 16,30
hod.
Miesto konania: Gunduličovej ul. 12,
Bratislava
Ladislav Hohoš
predseda FSS
Bratislava, 1.3.2013
Anotácia
Evropská integrace v době globální
krize
HRUBEC: Jaký
přikládáte význam evropské integraci v éře globalizace a globální krize?
Domníváte se, že z tohoto externího hlediska, z hlediska postupující globální
integrace, v době nadnárodních problémů potřebujeme také nadnárodní řešeni,
tedy v našem případě evropskou integraci?
ŠPIDLA: Pokud
sledujeme systematičtěji globální integraci, vidíme, že svět je v zásadě
ovlivňován nikoli koncertem velmoci, ale několika velkými strukturami, které
jistě nejsou v koncertu, ale které se navzájem ovlivňuji a jejichž
interakce je rozhodující pro globální výsledek. Tyto struktury lze nazvat
superstáty, jsou to USA jako jeden přiklad superstátu, je to Brazílie jako
druhy případ superstátu, je to Čína, nepochybně také superstát, je to
Indie, opět superstát, je to Rusko, které do této ligy patří, dá se říci,
s odřenými ušima, protože ani počtem obyvatel, ani svoji ekonomickou silou
se ji už neblíží, ale má teritoriálně obrovské území a pořad ještě
vojenskou sílu.
HRUBEC: Je možné
říct, že po éře unipolarismu žijeme v postupně se krystalizujícím
multipolárním světě, v němž hraji klíčovou roli EU, USA a země BRIC.
Navíc zejména kolem zemí BRIC sílí další integrační tendence, kolem
Brazílie Unie jihoamerických národů, Šanghajská organizace spolupráce
zahrnuje země, které mají téměř polovinu obyvatel planety, Africká unie
atd. V těchto postupujících integračních procesech velkých politických a
ekonomických unii a v prostředí globálního kapitalismu je těžko představitelné,
že by jednotlivé malé státečky v Evropě mohly dostatečně uspět, pokud
by nebyly integrovány.
ŠPIDLA: Nemáme
žádnou šanci, pokud se nebudeme schopni integrovat a do značně míry se
chovat jako superstát, i když si nemyslím, že Evropská unie bude superstátem.
Je lepši použít vhodnější termín. Evropská unie je velmi zajímavým
modelem, který je dějinně neobvyklý, je to jedna z největších politických
inovací, která se v dějinách objevila. Pokud tuto integraci nezvládneme,
budeme eliminováni z civilizačního vývoje. Myslet si, že Německo, které má
jedno procento obyvatel, nebo Česka republika bude mít vliv na svůj osud v
tomto globálním kontextu, je prostě omyl. Pokud chceme mít vliv na globální
děni, můžeme ho dosáhnout jedině jako evropská civilizace, řekněme západoevropský
kulturní okruh.
…
HRUBEC: Jak
jsem již naznačil, lze říci, že po období zesílené globalizace v posledních
dvaceti třiceti letech je zjevné, že rozsah ekonomiky neodpovídá rozsahu
politicko-právního uspořádání. To znamená, že po dlouhé době éry národních
států, po celé vestfálské období až do současnosti, jsme dnes stavěni před
výzvu zvládnout transnacionální ekonomiku také nějakým transnacionálním,
přesněji supranacionálním politicko-právním způsobem. Moje otázka je,
zda řešení znamená evropskou integraci, protože situace už není zvládnutelná
v rámci pouze národního státu.
ŠPIDLA: Ano,
o tom jsem hluboce přesvědčen. Jsem přesvědčen, že odpovědí je
integrace a že humanistickou odpovědi, tak, jak ji prozatím vidím, je
evropská integrace, protože evropská integrace do jisté míry ukazuje
schopnost, i když ne jistotu, vytvoření demokratické a humanisticky
koncipované nadnárodní politiky integrace. Myslím si, že naší hlavní
odpovědností je nepromrhat potenciál, který tady je, potenciál integrovat
Evropu a vytvořit fungující nadnárodní demokracii, což není ovšem snadné.
HRUBEC: Co
kdyby ale naneštěstí nastaly jiné scénáře, scénáře vice nacionalistické
a xenofobní, mohlo by podle Vás dojít k tomu, že by současný vývoj po
ekonomické krizi, která začala v letech 2007-2008, postupoval podobně jako
po světové hospodářské krizi v roce 1929 a současné odstředivé tendence
by vyústily v lokální, regionální nebo dokonce globální válečné
konflikty?
ŠPIDLA: Nelze
to vyloučit, opravdu ne. Myslím si, že z evropské úrovně toto riziko
nehrozí, protože tady už není nikdo, kdo by mohl mít takovou kapacitu, aby
měl v tomto smyslu úspěch. Možná že bychom neměli zapomínat na to, že
na začátku moderní evropské integrace byla válka a není vyloučeno, že na
konci projektu by se válka v nějaké podobě opět navrátila. To, co by
hrozilo, je nebezpečí, které nám často nedochází, nebo si ho málo uvědomujeme,
konkrétně to, že bychom ztratili komplexní mír, mír, který před
existenci EU v Evropě neexistoval. Je to mír vojenský, politický, ekonomický,
kulturní a sociální.
HRUBEC:
Multidimenzionální mír.
ŠPIDLA: Ano.
Pravděpodobně by situace nedospěla k vojenskému konfliktu, ale byly by tu
konflikty hospodářské, celní války, kulturní spory a tak dále. Byla by to
situace velmi těžká a krutá. Zda by došlo k lokální válce? Myslím si, že by k lokálním
vojenským konfliktům dokonce i došlo, ale asi by nepřerostly do celoevropského
rozměru. Bylo by to spíše jako v 19. století, kdy byla válka například v severní Itálii, bylo tu a tam něco,
ale ne celoevropská zničující válka.
HRUBEC:
Probrali jsme tedy agonicky scénář, který vede k válečným konfliktům a
který je obvykle popisován jako scénář neokonzervativní. Podívejme se teď
na možnost hyperneoliberálního scénáře, o kterém již někteří autoři
uvažují. Jistě může znít pro nás děsivě, ale jeho pravděpodobný výskyt
nelze zcela vyloučit. Tento scénář předpokládá, že se vybrané druhy
globálních finančních spekulací učiní vice transparentními, hedgeové a
další fondy budou průhlednější a podobně. To však umožní více
komplexnějších finančních spekulací na více rovinách. Přitom postoupí
privatizace zdravotnictví, školství, armády, policie, dopravy a dalších
oblasti. Aby tomu nestály v cestě různé druhy regulací, neoliberální vlády
přitom budou stále více osekávat výkon statní správy a pokoušet se
redukovat sociální stát na stát minimální.
ŠPIDLA: Myslím,
že problém, který jste popsal, je problémem nerovnováhy mezi politickou a
ekonomickou moci. V zásadě se dá říci, že je to problém demokracie jako
takové. Jestliže demokracie znamená efektivní kontrolu moci, ať má
jakoukoliv podobu, to znamená vojenskou, politickou nebo ekonomickou, je nutné
si uvědomit, že k tomu, aby veřejná moc vznikla demokraticky a mohla
kontrolovat a udržet pod kontrolou jiné typy moci, musí mít určitou silu.
To znamená, nedisponuje-li veřejná moc určitou částí HDP, kterou může přerozdělit
jiným způsobem než na základě čistě ekonomické racionality, nemá šanci
uspět. Jakkoliv to neumím definovat, myslím si, že existuje jistá minimální
úroveň souhrnné daňové kvóty, pod kterou demokracie zaniká, protože
prostě ztrácí schopnost být partnerem a efektivním protivníkem ostatním
typům moci, z nichž, jak už jsem řekl, nejdůležitější je moc ekonomická.
HRUBEC: V naši
době moc ekonomická transnacionální.
ŠPIDLA: A
transnacionální ekonomika vyžaduje transnacionální politiku.
Ukázka z právě publikované knihy: Na
cestě k evropské sociální unii. Rozhovor Marka Hrubec s Vladimírem Špidlou.
Praha, Sociologické nakladatelství, 142 stran.
http://www.artforum.sk/catalog/spidla-vladimir-hrubec-marek:na-ceste-k-evropske-socialni-unii/?mod=catalog&detail=54960
Spätné odkazy: Tu môžete mať link! | Predávame textové odkazy!
tagy / značky
futurológia
náuka predpoveď
výskum svet
budúcnosť prognostika
futuristika veda
politika ekonómia
ekonomika média
kríza
apokalypsa
inovácie komunita
osveta
spoločnosť štát komunikácia
demokracia
kultúra kontrola výchova
transparentnosť kapitalizmus
komunizmus
plánovanie trh ľudstvo
človek práca
prognózovanie solidarita utópia
civilizácia
chaos čas
pokrok
vízia kvalita
participácia perspektívy stratégia
